František Trantina
František Trantina byl adiktolog, terapeut a výrazná osobnost české odborné debaty o problémovém a závislostním hraní. Ve své práci spojoval odborné vzdělání s vlastní zkušeností člověka, který prošel závislostí na hazardních hrách, opakovanou léčbou a dlouhou cestou zotavení.
O svém příběhu mluvil otevřeně a bez příkras. Hazardní hraní ho připravilo o velké množství peněz, narušilo jeho vztahy a postupně ovládlo jeho život. První léčba nepřinesla trvalou změnu. Poté, co během několika let splatil své dluhy, získal pocit, že má problém za sebou, a k hraní se vrátil. Druhý propad byl podle jeho vlastních slov ještě rychlejší a závažnější.
Po další léčbě se rozhodl svou zkušenost proměnit v pomoc druhým. Vystudoval obor adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2017 zde obhájil bakalářskou práci věnovanou relapsu a jeho prevenci u patologických hráčů. Následně působil jako adiktolog na II. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Byl předsedou pacientského sdružení RECOVERY, které zastupovalo lidi se zkušeností se závislostí, a působil jako expertní pacient. Zapojoval se také do práce odborných orgánů v oblasti závislostí a do reformy psychiatrické péče. Byl členem etické komise při Národním monitorovacím středisku pro drogy a závislosti a působil jako metodik reformy psychiatrické péče Ministerstva zdravotnictví.
Dlouhodobě se věnoval především lidem se závislostí na hazardním hraní a jejich blízkým. Založil poradenský projekt Neprohraj život a ve veřejných vystoupeních upozorňoval na nenápadnost této závislosti, její dopady na celé rodiny i význam včasné odborné pomoci.
Zdůrazňoval, že samotné ukončení hraní je teprve začátkem zotavení. Člověk se podle něj musí znovu naučit zvládat emoce, obnovovat vztahy, zacházet s penězi a hledat běžné věci, které mu přinášejí radost a smysl. Blízkým lidí se závislostí doporučoval jednat s respektem a podporou, ale současně nastavit pevné hranice a nepřebírat za hráče důsledky jeho jednání.
František věřil, že člověk s vlastní zkušeností se závislostí může být pro druhé důležitým zdrojem porozumění a naděje. Současně věděl, že osobní příběh sám o sobě nestačí – musí být zpracovaný a doplněný odborným vzděláním, etickými pravidly a jasnými hranicemi.
Právě na tuto myšlenku navazuje Nadační fond Františka Trantiny. Podporuje vzdělávání lidí, kteří sami prošli závislostí na hazardním hraní nebo jsou v procesu zotavení a chtějí svou zkušenost bezpečně a profesionálně využít při pomoci druhým.